Spravedlnost a peníze

Zase mě jeden článek nadzvedl ze židle:

Hilda Pawlasová bydlela dvacet let ve služebním bytě v Třinci. Když celý nájemní dům koupila společnost CPI Byty, nájemné po deregulaci vyskočilo skoro o polovinu. To by nájemnice ze svého důchodu ještě zvládla, ale pronajímatel chce zvýšené nájemné zaplatit zpětně za dva a půl roku. Zákon mu to umožňuje.

Zákony existují jen pro někoho, když ho poruší někdo vlivný nebo bohatý tak se to zamete pod koberec to už všichni víme. Jistě je to zákon a tak se musí dodržovat, takže teď mi nevadí samotný špatný zákon ale postup, který nastal:

Pronajímatel bytu dal Hildě Pawlasové k podpisu dodatek k nájemní smlouvě, který od letošního května zdražuje měsíční nájemné z 1 865 korun na 2 941 korun. Na konci dodatku se nájemnice dočetla, že zvýšené nájemné má platit nejen v budoucnu, ale i za dobu od prosince 2011. Jakmile by tedy dodatek podepsala, hned by dlužila 31 tisíc korun. Čím to pronajímatel zdůvodnil? „Že na to má nárok,“ říká Hilda Pawlasová. Dodatek nepodepsala a pronajímatel dal žalobu k soudu.

Společnost CPI Byty je s 12 500 bytů druhým největším vlastníkem nájemních bytů v republice. Patří do skupiny Czech Property Investments (CPI) kolem Radovana Vítka. Podle zjištění advokáta paní Pawlasové koupila ošumělý dům, ve kterém žena bydlí, už v roce 2003 za 305 tisíc korun od Třineckých železáren. Nájemníci tehdy nabídku k odkoupení nedostali. V Třinci a Českém Těšíně získala CPI Byty celkem 4 400 bytů a většině proběhla v roce 2010 deregulace nájemného.

„U soudu jsem kvůli nájemnému byla třikrát, nejdřív u okresního a pak u krajského. Na soudní výlohy jsem si musela půjčovat od dětí, takže čtvrté jednání u soudu už jsem odmítla a dodatek ke smlouvě jsem letos v dubnu podepsala,“ vypráví Hilda Pawlasová. Soudní spory podobně vzdala i drtivá většina ostatních nespokojených nájemníků.

Takže k čemu máme soudy? Obyčejní lidé si je nemohou dovolit a bohatí díky svým penězům se zde vysekají ze svých křivostí.

Hildě Pawlasové tak zbyla poslední možnost, požádat městský úřad o příspěvek na bydlení. Nájemník v takovém případě musí prokázat náklady na bydlení, tedy souhrn nájemného a služeb. Jejich výši pak úřad porovná s normativními náklady na bydlení a s příjmem domácnosti. Paní Pawlasové nakonec přiřkl částku 2 270 korun, která zvýšení nájemného kompenzuje.
 

Je to vlastně stejné jako kdyby stát dal rovnou peníze soukromníkovy. Není ted lepší pro stát rovnou vlastnit byty, bylo by to přece levnější.
 

zdroj:

finance.idnes.cz/deregulace-najemneho-v-praxi-dgv-/viteze.aspx?c=A140818_103917_viteze_sov#utm_source=sph.idnes&utm_medium=richtext&utm_content=clanek-box