Informace

Když bereme lidi jen tak, jací jsou, děláme je špatnějšími. Když s nimi jednáme, jako by byli těmi , kým mají být, pak je dovádíme tam, kam je lze dovést.

Taková láska se nesnáší lehce. Člověk se rád prohlašuje za hotového a požaduje: „Chci být milován takový, jaký jsem! Když se ti to nehodí, můžeš jít!“ Je potřeba velkého množství důvěry a sebedůvěry k tomu, když se z lásky k někomu chceme změnit…

Čím více slov, tím více pomíjivosti.

Informovaný člověk ví vše o dnešku, něco o posledním týdnu, sotva něco o minulém roce, a co stalo před jeho narozením, mizí v šedi prehistorie. Informace trhá souvislosti a zahrabává dějiny pod příval novinek.

Zatímco se vzdělání opíralo o seriózní obsahy, informace preferuje pestrou mnohost: vědění, zprávy a trochu pomluv poskytují lehce stravitelný salát připravený libovolnými a oblíbenými moderátory. Nové poznatky o ozónové vrstvě, o válce v Súdánu, o příběhu Clintonova doutníku jsou ohlašovány se stejnou profesionalitou. Skutečnost, že dennodenně několikrát usedají miliony lidí k obrazovce, aby nezmeškaly tento mix zpráv, připouští jediný závěr: Informace je sáček bonbónů. V tomto sáčku je i trocha opia. Kdo se díval na „denní přehled zpráv“, může na druhý den to toho mluvit. Sice neví nic, ale vyzná se. Jeho údajný souhlas s nějakým tématem se nerozeznání podobá fundovanému názoru. A kdopak již potřebuje nějaká přesvědčení, když zítra je stejně všechno studená káva a pozítří je vše zapomenuto.

Neboť když informace není zpracována smysluplně, způsobuje opak toho, co slibuje. Můžeme člověka ohlupovat tím, že ho odřízneme od zpráv. Dosáhne ale stejného cíle, když jej zavalíme změtí zpráv.

Víme, jak to vypadá v pralese Nové Guineje, ale rozeznáme buk od olše, ach, co to říkám, vlaštovku od čápa? „Chatujeme“ s někým neznámým na Aljašce, zatímco milá stará dáma v sousedním bytě již dva měsíce sedí mrtvá před běžící televizí. Domníváme se, že se otvíráme světu a platíme za to slepotou vůči tomu nejbližšímu.

Žádný vyhledávací program není vybaven tak, abychom jeho pomocí mohly najít samy sebe. Informace nemůže nahradit vzdělání. Informace, má-li být správně použita, předpokládá vzdělání.

Sokrates byl vyhlášený nepřítel písemné fixace myšlenek. Domníval se, že knihy způsobí zakrnění paměti mládeže. V tom měl nepochybně pravdu. Ale požehnání písma zdaleka převažují jeho škodlivost. Počkejme tedy, co všechno nám ještě internet přinese. Ostatně také nám nic jiného nezbývá.